New Life- chapter 3.

24. února 2010 v 21:32 | Haru Yoshioko |  Povídky
Tak a je to tu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Dočkali jste se!!!!!!!! A stejně sem nikdo nechodí, tak je to jedno xDD No ale je tu další část, zase o ničem, tak se bavte xDD

Prima a sekunda šli společně. Třídy měly vedle sebe, takže by se mohli vidět kdykoliv. Navíc, jak si zjistili podle rozvrhu, mají několik hodin společných.
Kagome šla blízko Sasoriho. Přece mu musí být jasné, kdo je. Nenápadně si stoupla vedle něj a pozdravila ho. "Ahoj Sasori." "Ahoj." Ani se na ní neotočil. "Ty se na mě kvůli něčemu zlobíš?" podivila se. "Ne," vzdychl. "Dlouho jsme se neviděli," snažila se udržet konverzaci, přestože se to moc nedařilo. "Jo... přes několik měsíců... Vypadáš pořád stejně," prohlédl si jí. "Sasori, kdo je to?" objevil se vedle něj blonďáček. "Moje ségra," pohladil jí po vlasech. "Ty máš sestru?" podivil se Deidara. "Jo, ale bohužel spolu nebydlíme," vysvětloval, "protože jsme byli rozdělení už dávno... Jsme z děcáku, a když si Kagome vzali její noví rodiče, musela mě opustit. Ale když jsem je měl pak i já, začali jsme se zase vídat a navštěvovat..." dávalo mu potíže o tom vyprávět. "A jo, vždyť jsi v primě říkal, že máš mladší ségru," usmál se blonďák.
"Musíme se s někým skamarádit," opakovala Sakura Kakashiho slova. "To mi problém nedělá," ujistila jí Kagome. První, koho uviděla, byla Hinata. Pospíchaly k ní. "Ahoj," pozdravily jí obě najednou. "Ahoj," pípla. "Takže, tvůj táta je šéf tý slavný firmy?" "A Neji je tvůj bratranec?" zahrnuly jí otázkami. "Jo," šeptla. "Hele, Hinato, před náma se stydět nemusíš," usmála se Sakura. "Dobře. Zkusím to," řekla.
Sasuke se odebral rovnou k Itachimu. "Jak jsi ovládnul Sharingan?" zeptal se. "Malý bratře, každý Uchiha má možnost ho ovládnout, ale záleží na něm, jestli jí využije. Věřím, že ty to zvládneš." "Přestaň se mnou mluvit jako o mladším bratrovi. Když jsi to zvládnul ty, tak to dám i já!" prohlásil sebejistě. "Sasuke! Pojď sem rychle!" zavolal na něj Naruto. Mladší Uchiha ještě vrhl na bratra nenávistný pohled, ale pak odešel.
"Co to je za uniformu? Proč musíme nosit sukně?" ptala se spíš pro sebe TenTen. "Přesně, taky to nechápu," zamumlala Lina. "Náhodou vám to sluší," oznámil Kiba. "Pch, to jistě. Je spoustu holek, kterým to sluší, ale já to nejsem. Navíc nemám sukně ráda," vzdychla hnědovláska. "Nápodobně," přidala se Lina. "Ale vám to opravdu sluší," přišli k nim i Naruto, Neji a Chouji.
"To tvoje jutsu je perfektní," pochválila modrovlásku Haru. "Díky," usmála se. "Vnuklo mi to nápad na moje. Znáš anime R.O.D. the TV?" "Jo. Chtěla bys ovládat papír jako oni?" zeptala se. "Přesně, ale nevím, jak to udělat. Poradíš mi?" "Jasně. Musíš soustředit chakru do těch papírů, a zbytek je hotový. Ale je těžký se to naučit." "Aha. Díky," poděkovala fialovovláska, a odběhla pryč.
"Shikamaru, co máš dneska k svačině?" zeptal se Chouji s plnou pusou. "Nic," odpověděl znuděně. "Cože? A to to jako vydržíš?"
Gaara nenápadně pozoroval primu. "Co děláš?" zeptala se Temari a zadívala se jeho směrem. "Nováčci. Je mi z nich zle." "Ještě že jsi nic nesnídal..." zamumlala spíš pro sebe. "A co je s nima? Jsou celkem normální," řekla. "Navíc jsme byli taky takoví," ozval se Kankurou, který se náhodou zapojil do konverzace. "Jako oni?" podivil se červenovlasý kluk. "To ani náhodou," odfrkl si, avšak někde uvnitř věděl, že má jeho bratr pravdu.
Zazvonilo na druhou hodinu. Měl být tělocvik s Gaiem, ale jelikož nikdo neměl cvičební úbor, posadili se a povídali si. Stejně tam Gai nebyl. Na tuto hodinu tedy měly být třídy spojené, ale nikoho nenapadlo, že by mohl jít suplovat.
Dívky ve třídě se okamžitě skamarádily. "Na to nejsem stavěná," povzdychla si Hinata. "Měli nám to říct předem. Mohli jsme se na to připravit," uvažovala nahlas Sakura. "Nebo se vůbec nehlásit na tuhle školu," dodala Haru. "Vidíte ten rozvrh?!" mávala jim Ino před očima papírem, "Každej den tělák!!!" "Na to jsem moc lííínááá..." vzdychla Lina.
Později se do debaty zapojili i někteří kluci, dokonce i pár chlapců ze sekundy. "Zvyknete si," prohlásil Tobi, kterého ale každý ignoroval. "Není to tu zas tak těžký... Teoreticky se neučíme nic jinýho, než jak být ninjou. V matice a fyzice bereme strategie a tak. Ale většinu hodin si utahujeme z učitelů," zazubil se Deidara. "Jo? Tak v tom případě... HURÁÁÁÁ!!!" vykřikl Naruto, kterého představa učení vůbec nelákala.
"Po velké přestávce měla prima hodinu japonštiny... s Peinem. "Upřímně... známkování je tvrdý. A čekám od vás jen ty nejlepší výsledky. Vsadím se, že většinu znaků, který se budete učit, jste v životě neviděli, takže doufám, že se budete hodně učit. Protože jestli to neuděláte, a pak na nějaký misi nějakej znak nepoznáte, tak vás to může stát víc než jen pětku." "Kde se dá zapsat na přestoupení na jinou školu?" zeptal se Naruto, který to myslel vážně. "V ředitelně. A můžeš tam jít hned teď." "Cože? A za co?" vyskočil blonďák ze židle a zamračil se na senseie. "Za drzost," odpověděl prostě Pein. Naruto už chtěl namítnout, že to drzé nebylo, že teprve bude, ale něco v jeho pohledu mu naznačilo, aby to nedělal. A když chtěl něco namítnout Shikamaru, taky mu Peinův pohled naznačil, že to dělat nemá. V těch očích bylo něco zlého.
Naruto nasupeně kráčel po chodbě a uvažoval, co ho donutilo neříct žádnou poznámku. Že by... nějaké - ehm, jak to říkali - jutsu? Samozřejmě. Teď budu muset dělat to, co mi v životě nešlo, uvažoval. Budu muset bejt zticha, jinak to nedopadne dobře. A budu se muset učit. A konečně si najdu holku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bou-chan SBénko Bou-chan SBénko | Web | 25. února 2010 v 20:40 | Reagovat

Bezvááááááá :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama